Jako dítě jsem si, kam až moje paměť sahá, přála ke každým Vánocům, narozeninám, za každé skvělé vysvědčení psa. Rodiče ale samozřejmě doufali a věřili, že nás to se sestrou buď přejde, nebo bude stačit v jejich očích méně náročné zvíře. A tak se u nás vystřídala pěkná plejáda zvířátek. Některá jen přechodně, když se ztratila svým majitelům, jiná byla právoplatně naše. Jedním z těch našich byla i Delinka - zakrslý angorský králíček.
S trichobezoáry se setkáváme především u dlouhosrstých a zakrslých plemen. Při používání napáječek či misek dochází postupně k zanechávání několika málo chlupů na niplu nebo okraji napáječky. Když králík pije z takto zanesené misky/niplu, dochází ke zpětnému příjmu chlupů. Ty mohou v trávicím traktu vytvořit trichobezoár, který brání průchodu potravy.
Nesmíme opomenout, že domácí králíci mohou pozřít i jiná vlákna, jako je vlna a koberec, což může vést k obdobným blokádám.
Ahojte, dnes by som vám rád povedal, ako som sa dostal k mojim škrečkom Jessy a Lily. Predtým, než som si kúpil Jessy, som už doma mal jedného škrečka, Rickyho. Nápad, zaobstarať si druhého škrečka bol podľa mňa super, doma som dostal povolenie, a tak bolo rozhodnuté.
Naše klučičí stádečko (říkáme jim boyband) tvoří tři kluci - Cadburry, Altair, Giorno.
Všichni jsou adoptováni, protože věříme, že i ten nejmenší život má velikou cenu. Cadburry a Giorno se narodili samičkám, kterých se někdo zbavil. Naštěstí se dostaly do péče Ochrany fauny, a přestože se tato záchranná stanice specializuje na divoká zvířata, postarala se o ně a miminka zde přišla na svět. Kluci mi tam při práci přirostli k srdci a tak s námi odjeli domů.